Aktuality

IZKA za začátku listopadu 2024 oslovila všechny kandidáty s prosbou o zodpovězení otázek týkajících se spolupráce s institucemi a společnostmi ze zemí podezřelých z páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022 zaujalo vedení AV ČR jednoznačnou politickou pozici – veřejně bylo oznámeno ukončení či přerušení smluv o vědecké spolupráci s ruskými a běloruskými institucemi. Spolu s odsouzením agrese vůči Ukrajině byla oznámena také cílená podpora ukrajinských studentek a studentů, akademiček a akademiků.

IZKA se v dopisu zaslaném všem kandidátům na předsedu AV ČR snažila získat informace o jejich postojích k zásadám mezinárodní spolupráce této instituce v kontextu izraelské politiky na palestinských územích a v Libanonu po 7. říjnu 2023. Teroristickým útokům na Izrael a únosům izraelských civilistů a civilistek se ze strany vedení AV ČR v minulém roce dostalo oprávněného veřejného odsouzení. Od té doby izraelská armáda zničila naprostou většinu škol a všechny univerzity v Gaze, mezi desítkami tisíc zabitých civilistů jsou také tisíce studentek a studentů, pedagožek a pedagogů. Podle expertů OSN je Izrael podezřelý z páchání scholasticidy. Toto podezření patří mezi válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, vyšetřované nyní mezinárodními soudními institucemi a dokumentované mezinárodními humanitárními organizacemi. Mezinárodní soudní dvůr letos vyzval Izrael k zastavení systematické diskriminace Palestinek a Palestinců a k ukončení okupace palestinských území. 

Mnohé izraelské univerzitní i vědecko-výzkumné instituce jsou pro AV ČR, její jednotlivé ústavy a centra významnými partnery. Proto IZKA položila kandidátům tyto otázky:

• Pokud budete zvolen předsedou AV ČR, jaké stanovisko budete v této otázce prosazovat?
• Budete iniciovat a podporovat systematické přezkoumání spolupráce s aktéry, kteří by mohli být podezřelí z podílu na podpoře či páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti?
• Budete iniciovat a podporovat otevřenou a kritickou debatu o míře a konkrétních formách komplicity, jež by mohly být z pohledu AV ČR nepřípustné?
• Budete se zasazovat o soustavnou a otevřenou podporu palestinským akademičkám a akademikům v Gaze a na okupovaném Západním břehu?

Do 30. 11. reagoval pouze Libor Grubhoffer. Níže jeho odpověď zveřejňujeme:

„Ukrajina: 

Jsem jednoznačně na straně odsuzující barbarskou válku, kterou vede bezprecedentně ruský tyran proti Ukrajině, a souhlasím se širokou podporou demokratických zemí v Evropě (samozřejmě EU) a mimo, zejména USA, tzn. s humanitární a muniční/zbraňovou podporou Ukrajině a jejímu statečnému lidu v boji proti ruskému agresorovi, a to až do vítězství Ukrajiny či odchodu Rusů z Ukrajiny nebo do svobodného rozhodnutí Ukrajiny přestat se bránit. Takové rozhodnutí však musí být svobodným rozhodnutím Ukrajiny. Oceňuji pozornost, jakou současné vedení AV dosud věnovalo a stále věnuje pomoci ukrajinským kolegům a kolegyním, a souhlasím se zákazem vstupu ruských kolegů a kolegyň v čase trvající agrese ruského tyrana na Ukrajině. Předseda AV ČR musí respektovat oficiální zahraniční politiku vlády ČR, a s tou se ztotožňuji.

Izrael vs. Palestina:

,Biblický‘ problém, který střídavě doutná a hoří od paměti. Nesmíme k tomu být lhostejní, přes jednoznačné sympatie k obdivuhodnému počínání Izraele ve vědě, výzkumu a technologiích, přes jednoznačnou podporu státu Izrael na domácím i mezinárodním poli. Mám vlastní zkušenost, jak se v posledních letech před 7. 10. 2023 Izrael snažil zlepšovat situaci se vzděláváním palestinských dětí a studentů. To všechno v klidných mezidobích může fungovat a funguje dobře, ale pak je tady to věčně přetrvávající protižidovské stigma ze strany Palestinců a širšího arabského světa, deklarovaná potřeba zničit stát Izrael a jeho židovský lid. Proto znovu a znovu posilují teroristické skupiny Hamásu, Hizballáhu a dalších, které se nezastaví před ničím, a kdo trpí? Samozřejmě civilní obyvatelstvo, Palestinci, ale také Židé. Kde hledat řešení? Kdo přinutí teroristy, aby složili zbraně? Pokud by se tak stalo, jsem přesvědčený, že potom zavládne mír na Blízkém východě. Jistě, nesmíme bez mlčení přijímat a tolerovat násilí na nevinném civilním obyvatelstvu na straně Palestinců, na straně arabského obyvatelstva, ale ani nevinných civilistů židovského státu; nesmíme ale vědomě ani spolupracovat s institucemi výzkumně-vzdělávacími, které by se snad prokazatelně měly podílet na teroristických akcích a měly na svědomí utrpení a oběti civilního obyvatelstva na obou stranách konfliktu. Předseda AV ČR opět musí pečlivě sledovat pohyby v oficiální zahraniční politice ČR a reagovat na každý signál hrubého porušování mezinárodních ujednání o civilním obyvatelstvu v oblasti válečného konfliktu. Nesmí nás jakékoliv příznaky genocidy nechat v klidu.“

Pokud se další kandidáti přece jen ještě rozhodnou své postoje k principům zahraniční spolupráce AV ČR objasnit, IZKA bude o jejich odpovědi informovat.

Kolektiv studujících FSV UK zveřejnil otevřený dopis v reakci na předchozí vyjádření děkana fakulty Tomáše Karáska k narušení přednášky Adama Fagana 5. listopadu 2023. Pod tento dopis se k dnešnímu dni (2. 12.) shromáždilo více než 260 podpisů.

Studentstvo FSV se v otevřeném dopise vymezuje vůči vylučování „ideologického a politického“ protestu z akademické půdy s poukazem na nutnou a přirozenou političnost akademického prostoru. Dále kritizuje jednostranné vedení debaty o budoucím soužití Izraelců a Palestinců a ignorování kontextu porušování lidských práv Palestinců. V neposlední řadě se pak kriticky vymezuje vůči způsobu řešení situace, které 5. listopadu na fakultě došlo, ze strany Policie ČR a univerzity. Celý text dopisu je zveřejněn zde.

Palestina, která je často označována za nejdéle trvající uprchlickou krizi na světě, je často chápána jako paradigmatický případ moderního masového vysídlení a klíčový příklad spletité politiky dislokace. Na druhou stranu je palestinský exil také často chápán jako hluboce abnormální jev, který se zásadně liší od jiných forem nucené migrace ve dvacátém století. Tato představa je podpořena právně a politicky odlišnou kategorií „palestinského uprchlíka“ a existencí instituce UNRWA, která je specifická pro Palestinu. Tato přednáška se bude zabývat vývojem masového palestinského vysídlení jako válečné zbraně, nástroje budování státu a nástroje pro prosazování vizí imperiálního internacionalismu. Bude sledovat, jak se Palestina stala místem pro rozvoj specifického moderního uprchlického režimu zaměřeného na dekoloniální zadržování – proces, který probíhá až do současnosti.

Přednášku přednese Laura Robson, profesorka historie a globálních studií na Yale University, 27. 11. 2024 v 18:00 na Ústavu české literatury AV ČR, Na Florenci 1420/3, Praha 1 (3. patro).

Akademici z Iniciativy za kritickou akademii nabízejí v rámci Týdne humanitních věd setkání na téma historických a kulturních stereotypů, které dopadají na veřejné vnímání války v Izraeli, Gaze a Libanonu. Cílem bude ukázat a diskutovat jazykové a obrazové prostředky, historické paralely a kulturní vzorce, které vnímání Blízkého východu často rámují, ukázat jejich dopady a snažit se společně nacházet cesty k sebereflexivitě. Potvrzenými hosty jsou Andrea Průchová Hrůzová (FSV UK), Jan Diensbier (UDU FF), Zora Hesová (UPOL FF). Moderuje Matěj Spurný (UHSD FF).

Akce se uskuteční v pondělí 18. 11. 2024 v 13:00 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nám. Jana Palacha 1/2, Praha 1 (místnost č. P131).

Iniciativa za kritickou akademii (IZKA) vyjadřuje podporu prohlášení kolektivu Proti dehumanizaci adresovanému vedení Masarykovy univerzity. Vystoupení studentů a studentek považujeme za důležitý krok a podporujeme jejich snahu zahájit s univerzitou debatu. Jejich požadavkům by vedení MUNI mělo věnovat pozornost. 

Prohlášení poukazuje na problematické kroky a výroky vedení univerzity ve vztahu k pokračující válce v Gaze, Izraeli a na sousedících teritoriích a k rozsáhlému násilí páchanému na civilním obyvatelstvu izraelskou armádou. Dále upozorňuje na vazby Masarykovy univerzity k izraelským institucím terciárního vzdělávání s aktivitami na okupovaných územích.

Domníváme se, že je na místě kritizovat:

• dehumanizující a zkreslující výroky vedení univerzity
• a vazby univerzity na akademické instituce působící na územích, která jsou okupována v rozporu s mezinárodním právem.

Podporujeme zejména:

• požadavek na transparenci v oblasti vztahů univerzity s izraelskými akademickými institucemi a izraelskými státními orgány,
• požadavek na vyvážené vystupování a vyjadřování solidarity s oběťmi násilí,
• požadavek na přehodnocení spolupráce s těmi izraelskými akademickými institucemi, u kterých existuje zřejmá spoluodpovědnost za porušování mezinárodního práva.

Věříme, že vedení Masarykovy univerzity se požadavky kolektivu Proti dehumanizaci bude zabývat a povede se studentstvem dialog.

Olomoucký kolektiv Solidarita s Palestinou Olomouc srdečně zve na třídenní vzdělávací cyklus Rok poté: Palestina a Izrael, která se bude konat 4.-7. listopadu  v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého a zaměří se na různé aspekty a širší kontexty současného dění na Blízkém východě. Program si klade za cíl přinášet do prostředí univerzity kritický pohled na mezinárodní politiku a dát prostor podreprezentovaným perspektivám a událostem odehrávajícím se především v Pásmu Gazy. Na ploše tohoto zastřešujícího tématu proběhnou přednášky, panelové diskuze, promítání a autorské čtení.

Program začíná v pondělí 4. 11. v 19 hodin promítáním filmu Čas, který zbývá. V úterý se ve stejný čas v Aule FF na Křížkovského 10 uskuteční panelová diskuze na téma Dehumanizace civilního obyvatelstva, ve které se potkají politoložka Zora Hesová, kulturní geograf Pavel Doboš a člen Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček.

Stanislav Havlíček bude mít následující den ve 12 hodin v Kapli Božího Těla na Konviktu přednášku na téma Lékaři bez hranic v Gaze. Výzkumný pracovník specializující se na Blízký východ Jakub Záhora na něj naváže v 15 hodin přednáškou Druhá strana dehumanizace: jak se projevuje útlak palestinského obyvatelstva v izraelské společnosti?. V 16.15 dostane prostor palestinský profesor Mazin Qumsiyeh s tématem How Does the Current State of the Middle East Affect the world?. Středeční program završí analytička Kateřina Velíšková, jež se v 19 hodin zaměří na organizaci humanitární pomoci v Gaze. 

Čtvrteční cyklus přednášek v Kapli Božího Těla na Konviktu započne v 15 hodin  akademička Danuše Čižmíková s tématem Palestinská a libanonská ženská próza. V 16.15 se bude promítat reportáž Voxpotu Izrael | Anexe Západního břehu, na kterou naváže debata s reportérkou Terezou Langrovou. V 18 hodin se uskuteční autorské čtení knihy Jestli mám zemřít, ať je to příběh a následná diskuze s Lamis Bartůškovou Khalilovou a Terezou Langrovou. 

Celý program uzavře večerní promítání filmu Izraelismus v 19.30 hodin ve Filmovém sále na Konviktu.

Aktuální informace najdete na FB události: https://fb.me/e/2CZ1Nwu5s 

Iniciativa za kritickou akademii srdečně zve všechny zájemce na první ze série veřejných debat. O roli politiky v akademické sféře a třetí roli univerzit ve vztahu k současným polarizujícím tématům (např. klimatická změna, válečné konflikty, genderově podmíněné násilí) přijdou diskutovat Jan Gojda z 3. Lékařské fakulty UK, Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu AV ČR, Jakub Jirsa z Filozofické Fakulty UK a členové a členky iniciativy Univerzity za klima.

Debata se uskuteční v budově FF UK na Palachově nám. v místnosti P104 v 1. patře. Ze setkání bude zveřejněn videozáznam. Těšíme se na Vaši účast!

1. října 2024 byla spuštěna česká verze webu Iniciativy za kritickou akademii spolu s jejím prohlášením. Anglická verze webu bude následovat brzy. / On October 1, 2024, the Czech version of the Initiative for a Critical Academy website has been launched together with its founding statement. The English version of the site will follow soon.